Rady, otázky a odpovědi

Co to je SSTV

SSTV znamená pomaloběžná televize (televize s pomalým řádkovým rozkladem), v originále Slow-Scan TeleVision. Obraz je přenášen jako zvuk, ve kterém je obsah frekvenčně a časově zakódován. SSTV byla například použita pro přenos videa z přistání Apolla 11 na Měsíci. Výhodou je, že pro přenos obrazu lze použít běžný komunikační kanál určený pro přenos řeči, nevýhodou je velmi malá přenosová rychlost.

Pro zájemce o technické řešení a módy SSTV doporučujeme podívat se na SSTV Handook, ale pro Mikulášký závod tuto příručku studovat nemusíme.

Jak dekódovat SSTV signál

Pokud již máme k dispozici zvukový SSTV signál (získaný podle popisu níže), který zní jako pískání a cvrlikání, je možné ho dekódovat několika způsoby.

Nejjednodušším způsobem je použít mobilní telefon a do něj si nainstalovat malinkou a bezpečnou aplikaci Robot36 (je dostupná zdarma například na Obchod Play apod.). Podobných aplikací existuje mnoho.

Nainstalujte si Robot36 do telefonu a aplikaci spusťte. Potom jen přibližte mikrofon telefonu ke zdroji SSTV zvuku a zdroj zvuku aktivujte. Aplikace Robot36 automaticky signál detekuje a vytvoří obrázek.

Detekci si můžete vyzkoušet nyní: Spusťte na mobilu aplikaci Robot36 a přibližte telefon k reproduktoru počítače. Poté klikněte na následující odkaz na testovací SSTV signál. Pak už jen sledujte, jak se obrázek na dispeji telefonu tvoří. Měl by vypadat stejně, jako vypadá ten vlevo od textu.

V aplikaci Robot36 je možné vytvořený obrázek uložit kliknutím na příslušnou ikonu. V menu je položka Lock Mode, umožňující zvolit, jak je SSTV signál zakódovaný. Nechcete-li nic nastavovat, můžete zvolit Auto Mode (to je zvoleno automaticky po nainstalování aplikace), kdy aplikace sama rozpozná, jak je SSTV obraz zakódován. Chcete-li mód zvolit ručně, tak zvolte PD 120. Obrázky v Mikulášském závodu budou zakódovány algoritmem PD 120.

Jak přijímat SSTV signál

K příjmu je možné využít několik prostředků:

1. Vysílačku s přijímačem, pokud tato umí přijímat signály na správné frekvenci a správnou modulací.

Krátkovlnné vysílačky je nutné (podle časového schématu) naladit na 7,174 MHz a použít modulaci LSB (Lower Side Band), nebo na 14,233 HMz a použít modulaci USB (Upper Side Band).
Vysílačky určené pro VKV a UKV (napřklad ručky Baofeng, Quansheng apod. používané pro sdílené kmitočty, někdy pro PMR pásma) je nutné naladit na 144,500 MHz s modulací FM. V tomto pásmu se SSTV vysílá jen v průběhu 2. etapy Mikuláškého závodu (podle časového schématu). Obrázky však stojí za to!

2. S využitím softwérového rádia (SDR, Software Defined Radio). K tomu je nutné mít jen počítač s internetem a připojit se na jedno z mnoha rádií umístěných po celém světě. Přijímač SDR rádia přijímá signály v místě jeho umístění, ale výsledný zvukový výstup posílá na internet a je možné ho poslouchat kdekoliv.

Pro příjem SSTV signálu v pásmu krátkých vln (7 a 14 MHz), který je vysílán z Prahy, je nutné zvolit vhodné SDR rádio, které signál z Prahy dobře přijímá. Můžete si najít vlastní SDR rádio kdekoliv po světě, ale níže najde několik doporučených SDR stanic.

Abyste dobře slyšeli SSTV signál, je nutné (podle časového schématu) naladit kmitočet 7,174 MHz a použít modulaci LSB (Lower Side Band), nebo 14,233 HMz a použít modulaci USB (Upper Side Band). Pozor, kmitočet se do SDR většinou zadává v kHz, proto zadejte 7174 nebo 14233 kHz.

Zde je několik doporučených SDR rádií:

Doporučeno: Emerald SDR, Carlow, Irsko:
http://emeraldsdr.ddns.net:8073/
Nastavte kmitočet 7174 kHz a modulaci LSB, nebo 14233 kHz a modulaci USB (podle časového schématu).

SDR Ireland North West Station, Severní Irsko:
http://irelandnorthwest.proxy.kiwisdr.com:8073/
Nastavte kmitočet 7174 kHz a modulaci LSB, nebo 14233 kHz a modulaci USB (podle časového schématu).

Kiwi SDR G8OCV, Pulham Market, Norfolk, Velká Británie:
http://norfolk.george-smart.co.uk:8073/
Funguje vždy jen jednu hodinu denně. Lze ošálit například použitím různých VPN apod.

Vyzkoušejte: Kiwi SDR (H5) ZL2P, Masterton, Nový Zéland:
http://zl2p.proxy.kiwisdr.com:8073/
Stanice na Novém Zélandu – přesně na opačné straně zeměkoule. Náš SSTV signál je zde slyšet, ale často slabě. Je nutné “vychytat” správnou dobu, správné pásmo a dobré podmínky šíření rádiových vln. V tom případě je příjem SSTV bezproblémový.

Zaručeně funkční SDR pro 2m pásmo (144,5 MHz FM):
SDR OK1PKR, Lomnice nad Popelkou:
https://websdr.ok1pkr.radio/
Pro druhou etapu můžete použít i SDR v pásmu 2 m. Nalaďte frekvenci 144,500 MHz a zvolte modulaci FM. Nastavte SQ (squelch) posuvníkem na nulu!

Seznam SDR rádií je možné najít na internetu: síť KiwiSDR rádií (přes 840 rádií po celém světě), nebo seznam WebSDR (více než 150 dalších stanic).

Pozor: Pri hledání SSTV signálu je nutné mít na paměti a počítat s tím, že OK1KBT vysílá SSTV signál tak, že jeden snímek se přenáší 2 minuty a po nich následuje pauza 2 až 3 minuty ticha, než se začne vysílat snímek další v pořadí.

Proč probíhá Mikulášský závod na třech různých pásmech: 7 MHz, 14 MHz a 145 MHz?

Elektromagnetické vlny se šíří různými způsoby zejména v závislosti na jejich frekvenci a denní době.

Velmi krátké vlny (VKV, v našem případě kmitočty v pásmu 2 metrů, to je okolo 145 MHz) se šíří převážně přímou cestou a je proto vyžadována téměř přímá viditelnost mezi oběma stanicemi, mezi kterými nejsou významné překážky. Tím je velmi omezena maximální vzdálenost, na kterou mohu navázat spojení v pásmu VKV.

Pro delší vzdálenosti, s možností spojení prakticky po celé zeměkouli, můžeme s výhodou využít krátké vlny. Jejich frekvence je od 3 MHz do 30 MHz. Pro krátké vlny je typické, že se šíří pomocí jejich odrazu od ionosféry. Ionosféra má několik vrstev, z nichž některé rádiové vlny odrážejí, některé je tlumí a některé je propouštějí do vesmíru. Tyto vlivy jsou však velmi závislé na kmitočtu vln, kdy stejná vrstva ionosféry může některé frekvence propouštět, jiné tlumit a jiné odrážet. Jednotlivé vrstvy ionosféry se však vytvářejí a zanikají v průběhu dne, zejména v závislosti na slunečním záření. Proto je pro navázání spojení do určité vzdálenosti nutné zvolit v určitou denní dobu vhodnou frekvenci a respektovat i sluneční aktivitu a další vlivy. Proto budeme vysílat SSTV snímky v pásmu 20 metrů (14 MHz) a v pásmu 40 metrů (7 MHz), a to v závislosti na denní době.

Co je LOKÁTOR a jak ho zjistit

Celá zeměkoule je rozdělená na tzv. „čtverce“, kterým se říká lokátory. Pomocí lokátoru je možné najít libovolné místo na zemi, i když například nemá žádné zeměpisné pojmenování.

Základní struktura lokátoru, která se používá v závodech, se skládá ze dvou písmen, dvou čísel a dvou písmen. Například budova ČVUT FBMI v Kladně (Kokos) má lokátor JO70BD. Lokátor místa vysílání se předává jako jedna z informací v 3. etapě Mikulášského závodu.

Lokátor místa, ze kterého budete vysílat, si zjistěte před závodem například na adrese:

https://dxcluster.ha8tks.hu/hamgeocoding/

kde do políčka Locality zadejte adresu, např. pro FBMI zadejte „nám. sitná 3105, kladno“. Program nakreslí mapu s lokátorem fakulty JO70BD.

Poznámka: Uvedený program zobrazí i další, jemnější „pokračování“ lokátoru v podobě dalších dvou číslic a dvou písmen, ale to se v závodech neuvádí, proto ho ignorujte. Nicméně když mapu pořádně zvětšíte, zjistíte, že Kokos je pokryt asi 15 těmito malými „sublokátory“. Je to dobrý, jednoznačný a velmi přesný způsob uvádění polohy po celém světě.

Stanici neslyším, protože je moc blízko…

Lépe jsou rádiem slyšet bližší stanice, hůře vzdálenější. Toto tvrzení ale není vždy pravdivé…

Na obrázku je vidět jeden příklad, který nastává v odpoledních hodinách v pásmu 20 metrů (14 MHz). Jedná se o jakýsi paradox, kdy nelze v tomto pásmu navázat spojení s relativně blízkou stanicí (na stovky kilometrů), protože přijímací stanice je v rádiovém stínu. Zároveň je ale tato stanice tak blízko, že se do tohoto místa ještě neodráží signál od ionosféry (stanice se nachází v tzv. “Skip zone”, signál stanici “přeskočí”). Stanice ještě více vzdálené od vysílače, ve vzdálenostech zhruba nad 1 000 kilometrů, již přijímají signál odražený od ionosféry a navázání spojení s takovýmito stanicemi je bezproblémové.

Na tomto obrázku je příklad toho, kam se “dovolá” vysílačka na dvou různých pásmech. Žlutou barvou jsou spojení v pásmu 40 m (7 MHz), kdy je možné se dovolat prakticky do všech míst po celé Evropě. Naproti tomu v pásmu 20 m (14 MHz) vysílání z Prahy slyší stanice v Severní a Střední Americe a v Ázii (vyznačeno fialovou barvou), ale neslyší ho jediná stanice z Evropy — evropské stanice jsou totiž “moc blízko” pro zvolený kmitočet vysílání a zvolenou denní dobu.